Přeskočit na obsah

Beer Ševa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Beer Ševa
באר שבע
Letecký pohled na Beer Ševu
Letecký pohled na Beer Ševu
Beer Ševa – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška260 m n. m.
Časové pásmoUTC+02:00
UTC+03:00
StátIzraelIzrael Izrael
DistriktJižní
Beer Ševa
Beer Ševa
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha117,5 km²
Počet obyvatel209 000 (2018)[1]
Hustota zalidnění1 778,7 obyv./km²
Správa
StarostaRubik Danilovič (רוביק דנילוביץ׳‎)
Vznik1900
Oficiální webwww.beer-sheva.muni.il
PSČ84***
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Beer Ševa (hebrejsky zvuk באר שבע, Be'er Ševa, arabsky بئر السبع‎, zvuk B'er as-Sab', v oficiálním přepisu do angličtiny Be'er Sheva[2]) je město v Izraeli v Jižním distriktu. S populací přes 220 000 obyvatel jde o osmé nejlidnatější město v Izraeli[3].

Je administrativním centrem izraelského jihu a domovem Ben Gurionovy univerzity v Negevu, nemocnice Soroka či místního symfonického orchestru.

V pobiblické době Beer Ševa získala na významu v 19. století, kde zde osmanští Turci postavili oblastní policejní stanici. Po roce 1948, kdy bylo dobyto Izraelem, došlo k významnému rozvoji města. Velkou část jeho populace tvoří Židé, kteří utekli z arabských zemí po roce 1948, a v 90. letech město zaznamenalo velký příliv etiopských Židů a Židů ze zemí bývalého Sovětského svazu. Město obklopuje množství satelitních městeček (suburbií), včetně převážně židovských, jako jsou Omer, Lehavim a Mejtar, a beduínských, jako jsou Rahat, Tel as-Sabi a Lakija.

Etymologie

[editovat | editovat zdroj]

Existuje několik hypotéz o etymologii slova Beer Ševa:

  • jako památka na přísahu mezi Abrahám a Abímelekem (filištínský král): studna přísahy[4]
  • jako památka na přísahu mezi Izákem a Abímelekem: studna přísahy
  • jako památka sedmi studen, které vykopal Izák: sedm studní
  • jako památka na sedm bahnic (ovcí), které svědčily u přísahy mezi Abrahámem a Abímelekem: studna sedmi

V midraši, který se obecně negativně vymezuje vůči Filištínům, jsou tyto ovce interpretovány jako sedm potomků Abrahámových, kteří byli zabiti potomky Abímelekovými. V Bibli je Beer Ševa celkově popisována jako důležité svaté místo.

Archeologické naleziště v blízkosti města dokládá prastarou minulost města: tato oblast byla obydlena již 4000 let př. n. l., zdejší sídliště bylo mnohokrát zničeno a znovu vystavěno.

Ve Starém zákoně v knize Genesis byla Beer Ševa popsána jako místo, kde byla složena přísaha o míru mezi Abrahámem, respektive Izákem, a Pelištejci.

Poslední obyvatelé Beer Ševy byli Byzantinci, kteří město opustili v 7. století, po dobytí města Araby Beer Ševa velice rychle zpustla. V 19. století ji evropští cestovatelé popisovali jako zničenou, pouze s jedinou studnou a několika beduínskými obyvateli žijícími v blízkém okolí. O rozvoj města se začali starat až osmanští Turci na přelomu 19. a 20. století. Kvůli kontrole Beduínů postavili na konci 19. století policejní stanici a později i železniční stanici se spojením do Gazy a Aškelonu.

Turecká železniční stanice, v pozadí moderní výstavba

Beer Ševa se rychle rozrostla v malé město a během první světové války se stala strategickým bodem. V průběhu britského mandátu nad Palestinou zůstala malým administrativním centrem. V roce 1947 byla, tehdy jako převážně arabské město, přiřčena, podle plánu OSN na rozdělení Palestiny, arabskému státu. Po vyhlášení nezávislosti 14. května 1948 napadly armády sousedních arabských zemí Izrael a Beer Ševa se stala významným strategickým a logistickým bodem egyptské invazní armády. Město bylo dobyto Izraelskými obrannými silami 21. října 1948 ve válce za nezávislost při operaci Jo'av (respektive při její podčásti nazývané operace Moše) a od té doby zůstalo v izraelských rukou.

Od 50. let procházela plánovitou výstavbou v moderní město, v roce 1970 zde byla založena Ben Gurionova univerzita v Negevu. Roku 1973 vzniklo Divadlo v Beer Ševě.[5] Od roku 1990 Beer Ševa zažívá výrazný nárůst obyvatel díky židovským imigrantům z bývalého SSSR.

Po dlouhou dobu zde nebyly žádné teroristické útoky, 31. srpna 2004 bylo však ve dvou autobusech zabito 16 lidí. K útokům se přihlásilo hnutí Hamas. 28. srpna 2005 byli sebevražedným atentátníkem na autobusovém nádraží vážně zraněni dva příslušníci ochranky.

Budova soudu ve čtvrti Merkaz Ezrachi

Současnost

[editovat | editovat zdroj]

Ze starého města se do dnešních dnů zachovalo jen několik staveb z osmanského období, dnes je snaha co nejvíce tyto památky restaurovat. Pyramidu školských zařízení završuje Ben Gurionova univerzita obyvatel Negevu.

Významnou turistickou atrakcí je každotýdenní beduínský trh. V bývalém domě osmanského guvernéra je umístěno Negevské muzeum, ve starém městě jsou také známé Abrahámovy studny. Ve městě se také nachází mnoho moderních budov – Židovské kulturní centrum, nová koncertní hala, synagoga ve tvaru pyramidy, kulturní centrum etiopských Židů aj. V blízkosti města se nachází památník Negevské brigády a archeologické naleziště Tel Be'er Ševa.

Park podél vádí Nachal Ašan v Beer Ševě

Jde o největší město Negevské pouště v jižním Izraeli. Často označované jako „hlavní město Negevu“.

Nachází se v nadmořské výšce 260 m v severní části Negevu, zhruba 90 km jižně od Tel Avivu a 70 km jihozápadně od Jeruzaléma. Leží v mírně zvlněné krajině, členěné četnými vádí, zejména Nachal Be'er Ševa, Nachal Kovšim, Nachal Katef nebo Nachal Ašan. Na jih od města začíná zcela aridní oblast centrálního Negevu, na severní a západní straně naopak začíná krajina, která díky intenzivnímu zavlažování a obdělávání ztratila částečně pouštní charakter.

Díky své poloze na severu Negevské pouště má Beer Ševa velmi horké suché podnebí (podle definice leží v polopouštní oblasti). Dny jsou v zimě mírné, v noci však může teplota klesnout i pod bod mrazu. Roční průměr srážek je cca 220 mm, prší zvláště v zimních měsících. Na jaře se často vyskytují písečné bouře.

Map
Be'er Ševa

Leží v hustě osídlené oblasti, která je etnicky převážně židovská. V okolí ovšem leží četná rozptýlená sídla arabských Beduínů včetně beduínských měst jako Rahat nebo Tel Ševa. Město je na dopravní síť napojeno pomocí severojižní dálnice číslo 40. Ve východozápadním směru je to dálnice číslo 25. K severovýchodu směřuje dálnice číslo 60. Město je napojeno rovněž na železnici. Stojí tu železniční stanice Be'er Ševa cafon a železniční stanice Be'er Ševa merkaz. Prochází tudy železniční trať Tel Aviv – Beer Ševa. Z ní tu odbočuje železniční trať Beer Ševa – Dimona a ve výstavbě je železniční trať Aškelon – Beer Ševa.

Demografie

[editovat | editovat zdroj]

Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé – přibližně 172 900 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, přibližně 190 800 osob).[2]

Jde o velkou obec velkoměstského typu s dlouhodobě rostoucí populací. Žije zde přibližně 209 tisíc[1] obyvatel.

Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat


RokObyvatelé
19491 800
19508 300
195113 500
195214 500
195314 300
195416 300
195520 500
195626 200
195732 200
195835 200
RokObyvatelé
195939 300
196042 100
196146 400
196251 600
196358 300
196462 200
196565 200
196667 500
196769 500
196872 000
RokObyvatelé
196974 500
197077 400
197181 100
197284 100
197390 400
197494 100
197596 500
197698 900
1977101 000
1978103 300
RokObyvatelé
1979107 000
1980109 600
1981111 200
1982112 600
1983110 800
1984114 300
1985115 000
1986115 000
1987114 600
1988113 200
RokObyvatelé
1989113 800
1990122 000
1991128 400
1992134 700
1993141 400
1994147 900
1995152 838
1996156 446
1997160 364
1998163 744
RokObyvatelé
1999168 900
2000172 860
2001177 915
2002181 500
2003183 000
2004184 500
2005185 100
2006185 400
2007186 100
2008193 400
RokObyvatelé
2009194 300
2010195 400
2011196 300
2012197 300
2013199 300
2014201 100
2015203 600
2016205 800
2017207 600
2018209 000
RokObyvatelé
2019221 544
2020209 687

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

Beer Ševa má následující partnerská města[6][7][8]:

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Beersheba na anglické Wikipedii.

  1. a b Šnatôn statîstî le-Yisra'el. Izraelský centrální statistický úřad. Dostupné online. [cit. 2020-05-03].
  2. a b יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-03. (hebrejsky) 
  3. ירון דרוקמן. כ-44% מתושבי ישראל "נדחסים" ב-16 ערים - ומיהם היישובים הגדולים והקטנים [online]. 11.11.19 [cit. 2021-01-19]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  4. "על כן שם העיר באר שבע עד היום הזה" [online]. [cit. 2020-11-15]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  5. BEERSHEBA [online]. Jewish Virtual Library [cit. 2011-06-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ערים תאומות [online]. [cit. 2020-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-01. (hebrejsky) 
  7. עידן אבני ורמי שני. בין שתי ערים: מי בכלל צריך עיר תאומה? [online]. 09.07.2010 [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  8. אופיר האוזמן. הזוג המוזר: התאומות של הערים הישראליות [online]. 13.03.2015 [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. (hebrejsky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ČEŘOVSKÝ, Jan a kolektiv. Izrael a palestinská území. Praha: Olympia, 1999. 192 s. ISBN 80-7033-541-6. 
  • IZRAELSKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO. Fakta o Izraeli: země a lidé. Jeruzalém: Ahva Press, 1999. 28 s. 
  • PAULÍK, Ivo. Izrael. Praha: Freytag & Berndt, 2006. 167 s. ISBN 978-80-7316-202-3. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]